Proč je pravidelné odčervování důležité?

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Naši zvířecí přátelé mohou být hostiteli různých druhů endoparazitů. Parazit je organismus, který žije na úkor svého hostitele, tedy v tomto případě našich miláčků. Označení endoparazit nám napovídá, že se tento organismus usídluje někde uvnitř těla hostitele. Tito endoparazité mohou následně u hostitelů vyvolávat nejrůznější zdravotní potíže. Pravidelné odčervování je tak jedním ze základních kamenů ochrany zdraví a spokojeného života našich chlupáčů.

Koho vlastně chráníme?

V sázce však není pouze zdraví našich pejsků a kočiček. Někteří endoparazité se nespokojí s monotónním životem uvnitř jediného hostitele, a tak rádi střídají více živočišných druhů. Jedním z těchto druhů, který parazité našich chlupatých spolubydlících občas okusí, může být také člověk. Pravidelným odčervováním tedy chráníme rovněž sebe, své děti a blízké, lidi v našem okolí a také kočičky a pejsky dalších majitelů.

„Riziko povolání“ náruživých lovců

Řada našich mazlíčků se s vášní sobě vlastní ráda věnuje lovu hlodavců. Z hlediska nákazy parazity se však může jednat o nebezpečného koníčka. Pokud dojde k pozření hlodavce, v našich podmínkách zejména hraboše, existuje riziko nákazy malou tasemnicí Echinococcus multilocularis. Tato tasemnice žije v tenkém střevě lišek, ojediněle psů a koček. U našich miláčků probíhá infekce obvykle bez příznaků. Vzácně však může dojít pozřením vajíček, která se do prostředí šíří trusem infikovaných zvířat, rovněž k nákaze člověka jako náhodného mezihostitele. U člověka dochází k tvorbě cyst v orgánech (játra, plíce, kostní dřeň, mozek) a onemocnění může končit až fatálně. Onemocnění se obvykle rozvíjí velmi pomalu a člověk zaznamená příznaky až při značném zvětšení cyst.

Nebezpečí pro mlsné jazýčky

Většina našich pejsků si ráda pochutná na nejrůznějších laskominách nevyjímaje syrových vnitřností. Při takovýchto hodech se však mohou nakazit vývojovými stádii parazita Echinococcus granulosus. Jedná se o malou tasemnici, jež se po pozření usídluje v tenkém střevě psa a některých dalších psovitých šelem. Do značné míry se podobá své blízké příbuzné tasemnici E. multilocularis. Opět u psů probíhá infekce bez příznaků a pozřením vajíček, jenž psi svým trusem uvolňují do prostředí, může dojít k nakažení člověka. U člověka, jakožto netypického mezihostitele, se tasemnice dostává mimo střevo a vytváří cysty v játrech a plicích. Při prasknutí cysty pak může hrozit také anafylaktický šok (silná alergická reakce bezprostředně ohrožující život). Nákaza touto tasemnicí je vzácná, přesto bychom vzhledem k závažnosti onemocnění neměli prevenci zanedbat.

Chraňme naše nejmenší

Mezi časté parazity štěňat a koťat patří škrkavky, pejsci mají svoji škrkavku psí (Toxocara canis) a u kočiček nacházíme škrkavku kočičí (Toxocara cati). Dospělí parazité sídlí v tenkém střevě našich malých chlupatých kuliček, avšak larvy parazita putují také přes játra a plíce. Onemocnění se projevuje kašlem, střídavým průjmem, vypouklým bříškem či zvracením. K přenosu dochází z matky na mláďata již v prvních týdnech života prostřednictvím mateřského mléka, případně se štěňata mohou nakazit již během březosti, jelikož škrkavka psí dokáže projít přes placentu. Proto je důležité nejen odčervení feny či kočky, ale také brzké odčervení štěňat, resp. koťat.

Avšak těmito škrkavkami nejsou ohroženy pouze naše chlupaté uzlíčky štěstí, ale také děti, jelikož rády všechno ochutnávají, aniž by se od objevování světa příliš zdržovaly umýváním ručiček. Zejména gurmáni, kteří mají v oblibě hlínu či písek, jsou ohrožení pozřením vajíček parazitů, např. již zmíněných škrkavek. Vajíčka se do parků, na hřiště či pískoviště dostávají s trusem zvířat. Jako zodpovědní chovatelé pejsků a kočiček bychom tedy měli řádně sbírat vše, co po sobě naši mazlíčci zanechají, a neměli bychom je nechat pobíhat po dětských hřištích či v blízkosti pískovišť.

Zahrádkaření má svá úskalí

Podobně jako se děti mohou nakazit pojídáním hlíny, existuje určité riziko nákazy také u dospělých lidí při práci s hlínou, která je kontaminována vajíčky parazitů. Infekce psími či kočičími škrkavkami se u zdravých lidí obvykle neprojevuje žádnými příznaky. U některých lidí však mohou migrující larvy poškozovat játra, plíce, nervový systém nebo oči a způsobit horečku, kašel, zvětšení jater, bolesti břicha či poškození sítnice, které může vést až ke ztrátě zraku. Po práci na zahradě je vhodné si důkladně umýt ruce, případně pracovat v rukavicích, a také před konzumací omýt veškeré plody vaší tvrdé práce.

Cesta kolem světa aneb na odčervení nezapomínejte ani při cestě do zahraničí

Jelikož parazité neuznávají hranice států, vyskytují se také mimo naši republiku. V jednotlivých zemích se tito parazité vyskytují ve větším či menším množství, a tak se riziko nákazy v různých zemích značně liší. Navíc je potřeba brát v úvahu, že kromě parazitů, které jsme si v článku představili, se v cizích zemích mohou vyskytovat také parazité, které v ČR běžně nepotkáme. Mezi takové parazity patří například Dirofilaria immitis, která může způsobit závažné poškození srdce pejsků (tzv. srdeční červi). Larvy přenášené komárem mohou infikovat také člověka, ale u něj nedokáží dokončit svůj vývoj v dospělce, a tak vytváří uzlovité změny v podkoží, oku či plicích. O nedávné cestě do zahraničí byste vždy měli svého veterináře informovat, aby věděl, s jakými nákazami má případně počítat.

Prevence je vždy lepší než léčba

• Pravidelné odčervování
• Štěňata by měla být odčervována již od 2. týdne věku a koťata od 3. týdne věku
• Odčervení před cestou do zahraničí a po návratu ze zemí se zvýšeným výskytem parazita (nebojte se poradit se svým veterinářem o vhodném ošetření při cestě do zahraničí)
• Zabránění požírání hlodavců
• Nezkrmovat syrové vnitřnosti či maso, které nebylo ošetřeno varem (10 min vnitřní teplota 65 °C) nebo mrazem (-20 °C po dobu alespoň 1 týdne)
• Důkladné mytí rukou po mazlení s našimi chlupáči
• Pravidelné odstraňování trusu
• Kontrolovaný pohyb zvířat