Pes sežral rybářský háček i s vlascem
Obsah článku
- Maz v uchu psa - 18 října, 2024
- Může pes rohlík? - 2 října, 2024
- Krevní cukr: hypoglykémie, hyperglykémie - 13 září, 2024
Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com
Rybářské náčiní často nese zápach rybiny, který je pro některé psy extrémním lákadlem. Nezřídka se pak stává, že pes sežere něco z rybářské výbavy. V tomto případě se jednalo o háček i s vlascem.
Jak to začalo a co se stalo?
Majitelka pětileté fenky Lilly volala na pohotovost, že pejsek zřejmě sežral háček z rybářského kufříku jejího manžela. S jistotou to však nemohla říci. Fenka byla jinak aktivní a nevykazoval žádné klinické příznaky.
Jak jsme postupovali?
Vzhledem k tomu, že rybářské háčky jsou z kovu, který velmi dobře vidíme na rentgenu, doporučili jsme majitelům, aby se nejprve udělal RTG snímek.
Absence klinických obtíží není v žádném případě zárukou, že k pozření háčku nedošlo. Jeho ostrý hrot se může zapíchnout téměř kamkoliv – do jazyku, jícnu, žaludku i střeva. Čekání se nemusí vyplatit.
Rentgen
Na snímku vidíme kovový háček v žaludku.

Co dál?
Nyní už víme, že Lilly rybářská háček opravdu sežrala – leží v žaludku. V takovou situaci existují 2 scénáře:
1) háček bez problémů projde a pejsek ho vykadí
2) háček se zasekne v žaludku nebo ve střevě a musí se odstranit
Pravděpodobnost, jak to bude v konkrétním případě, vyčíslit nejde.
Jistota je háček ze žaludku odstranit. Jak? Opět máme dvě možnosti:
1) endoskopicky
2) chirurgicky.
Zvracení v takovém případě nedoporučujeme – při průchodu hrozí poranění ostrým háčkem.
Rizika rybářských háčků
Háček je sám o sobě ostrý a může se zapíchnout. Komplikací navíc je přítomnost zpětného hrotu – takto zapíchnutí háček nemůžeme snadným tahem vytáhnout (např. endoskopem). Další riziko představuje přítomnost vlasce – na ten se může nařasit střevo a následně se protrhnout.
Jak to dopadlo?
Majitelé se rozhodli pro endoskopické vyjmutí háčku ze žaludku. Byly upozorněni, že ne vždy se to podaří (viz.níže), a v takovém případě bude nutné přistoupit k chirurgickému řešení.
Lilly měla štěstí v neštěstí – háček nebyl zapíchnutý ve stěně žaludku, jen v něm ležel. Pomocí drobných kleštiček se podařilo jej ze žaludku včetně vlasce během cca 10 minut endoskopicky vytáhnout.
Po probuzení z anestezie šla Lilly opět domů – bez jakýchkoliv následků, bez léků.
Endoskopie nebo chirurgie?
Endoskopické odstranění cizích těles skýtá plno výhod: rychlé, levnější oproti chirurgii a hlavně bez řezání a následné dlouhé rekonvalescence.
Má ovšem i své limity, některá cizí tělesa nejsem schopni vytáhnout, jedná se zejména o:
Příliš velké předměty (např. plyšák, který nasál obsah žaludku a váží stovky gramů – kleštičky, které projdou endoskopem jsou velmi jemné, navíc taková velikost neprojde zúžením mezi žaludkem a jícnem).
Těžko uchopitelné předměty – ty s hladkým povrchem, které při pokusu o pevný úchop klouzají/uskakují. Kromě kleštiček však existují i speciální uchopovací košíčky.
Endoskopicky jsme schopni dosáhnout jen do žaludku a počátečního úseku tenkého střeva – co je dále, zůstává endoskopicky nedosažitelné.
Pokud se háček ve sliznici zasekne a je vybaven zpětným hrotem, nejsme schopni vzhledem k omezené manévrovací ploše háček dostat do správného úhlu a vytáhnout jej.
Vždy je rozumné se pokusit cizí těleso vytáhnout endoskopicky a zvířeti tak ušetřit případnou operaci. V případě neúspěchu se v jedné anestezii odstraní chirurgicky.
Jak postupovat v situaci, kdy vaše zvíře sní něco, co nemá, poradíme v článku: Cizí těleso, pes něco sežral.