Leptospiróza – onemocnění nejen Vašich chlupatých přátel

Leptospiróza je onemocnění způsobené bakterií rodu Leptospira. Tato spirálovitě stočená bakterie patří do skupiny bakterií zvané spirochéty, kde se nachází rovněž její příbuzná Borrelia. Jedná se o celosvětově rozšířené onemocnění, které může postihovat většinu savčích druhů, z nichž některé (např. pes a člověk) jsou náchylnější než jiné. V současné době rozlišujeme asi 250 patogenních, tedy nemoc vyvolávajících, sérovarů (skupiny mikroorganismů téhož druhu, proti kterým se tvoří různé typy protilátek). Jednotlivé sérovary jsou v různé míře nebezpečné pro různé druhy živočichů.

Čtěte více

Artróza

Artróza, neboli osteoartróza je degenerativní onemocnění kloubů. Jedná se v podstatě o opotřebování kloubních chrupavek, které je progresivní, tzn se postupem času zhoršuje. Zároveň může docházet k ztluštění kloubního pouzdra a tvorbě nové kostní tkáně ve formě výrůstků.

Artróza ze může vyskytovat v jakémkoliv kloubu na těle.

Čtěte více

Aortální trombóza u koček

Co je to aortální trombóza? Jedná se o krevní sraženinu (trombus) v největší tepně v těle (aortě), která rozvádí okysličenou krev z levé srdeční komory do těla. Výsledkem je zástava přívodu krve do určité části těla. Co je příčinou aortální trombózy? Trombóza jako taková může mít více příčin. U psů se s ní nejčastěji setkáváme v důsledku zvýšené krevní srážlivosti, provázející různá onemocnění. U koček za vznikem trombu v drtivé většině stojí onemocnění srdce.

Čtěte více

Hemangiosarkom u psa: nádor na slezině

Hemangiosarkom je maligní (zhoubný) nádor, který vychází z výstelky cév, tzv. endotelu. Z medicínského hlediska jej řadíme k tzv. mezenchymálním neoplaziím. Mezi nejčastěji postižené orgány tímto nádorem patří slezina, játra, srdce a kůže. Vzhledem k jeho zhoubnému charakteru má tento tumor schopnost metastazovat – tedy šířit se krví do dalších orgánů.

Čtěte více

Hypotyreóza: snížená funkce štítné žlázy

Hypotyreóza je onemocnění štítné žlázy u psů, které se projevuje její nedostatečnou funkcí a sníženou produkcí hormonů – hlavně hormonů tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Tyto hormony jsou důležité pro správné fungování velkého množství metabolických procesů v těle, včetně fungování a tvorby DNA. Hypotyreózou může onemocnět kterýkoliv pes středního až velkého plemene, nejčastěji ve věku od 5 do 10 let. Výjimečně se s hypotyreózou setkáme i u koček.

Čtěte více

Giardie

Giardia intestinalis je prvok, žijící na povrchu klků tenkého střeva, způsobující onemocnění zvané giardióza. Vyskytuje se ve formě cysty a trofozoita. Trofoziti mají na svém povrchu přísavný disk, kterým se přichytí na stěnu střeva, kterou pokryjí, čímž naruší schopnost střeva vstřebávat živiny. Trofozoiti se ve střevě také množí a produkují cysty, které odchází ven z těla hostitele.

Čtěte více

Dysplazie loketního kloubu psa DLK

Dysplazie je termín, který označuje narušení vývoje. Dysplazie loketního kloubu neboli DLK tedy znamená narušený vývoj loketního kloubu. Onemocnění obvykle zjišťujeme u mladých psů středních až velkých plemen (např. německý ovčák, rotvajler, bernský salašnický pes, labrador, zlatý retrívr atd.). Loketní kloub je složeným kloubem, neboť se zde spojují tři kosti: kost pažní, kost vřetenní a kost loketní. V důsledku poruchy vývoje do sebe tyto tři kosti nezapadají správně, což vede k rozvoji osteoartrózy (degenerativních změn v kloubu) a abnormálnímu působení sil na některé oblasti loketního kloubu. Tyto síly pak mohou vyvolávat poškození kloubu, např. fraktury uvnitř kloubu.

Čtěte více

Dysplazie kyčelního kloubu psa DKK

Slovo dysplazie označuje poruchu vývoje nebo růstu. V případě dysplazie kyčelního kloubu neboli DKK se jedná o narušení vývoje kloubního spojení mezi hlavicí stehenní kosti a jamkou pánevní kosti. Řadí se mezi onemocnění s dědičnou predispozicí, avšak není vrozeným onemocněním. Pejsek se rodí s normálním kyčelním kloubem, ale během prvních týdnů života dochází k uvolnění vazů a kloubního pouzdra, které kloub normálně stabilizují (tento stav označujeme jako laxita neboli volnost kyčelního kloubu). Kloub se tak stává nestabilní a je náchylný k luxaci (vykloubení) či subluxaci (částečné vykloubení).

Čtěte více
Strana 6 z 10
1 4 5 6 7 8 10