Kočičí mor: Panleukopenie

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Jedná se o smrtelné onemocnění koček, nazývané také jako kočičí mor nebo parvoviróza koček. Původcem je virus, který je odolný ve vnějším prostředí a extrémně nakažlivý. Průběh je velmi podobný parvoviróze u štěňat. Často končí smrtí, a to i přes intenzivní veterinární péči.

Jak se kočka nakazí?

K nákaze dochází přímým nebo nepřímým kontaktem s nemocným zvířetem, resp. s jeho výkaly, močí či slinami, kterými se virus z těla vylučuje. Může se přenést i na předmětech – např. botách, dekách, miskách, kočičím písku nebo wc lopatce.

Kdo se může nakazit?

V největším ohrožení jsou neočkované kočky – koťata, ale i ty dospělé. Podobně jako u štěňat a parvovirózy, nepředstavuje jedno očkování dostatečnou ochranou. Je to především tím, že mladá zvířata získají protilátky od matky, které postupně ubývají – tento proces je poměrně variabilní u každého jedince. Pokud naočkujeme zvíře, které tyto protilátky má –  dojde k neutralizaci vakcín, která zvíře nechrání.

V případě, že naočkujeme zvíře později – tedy v době, kdy už tyto protilátky s jistotou nemá – riskujeme, že se v tomto mezičase od poklesu do vakcinace nakazí. To je důvod, proč se začíná s vakcinací v nižším věku, ale jsou nutná přeočkování.

Nejčastěji se setkáváme s těžkým případem panleukopenie u koček ve věku 6 týdnů až 4 měsíců.

Koťata se běžně očkují od 8 týdne věku, po 3-4 týdnech je potřeba přeočkování (revakcinace), kterou ještě jednou opakujeme v 16. týdnu.

Jak a kdy se panleukopenie projeví?

K prvním projevům dochází většinou během 3-5 dnům po infekci. Inkubační doba se uvádí v rozptylu 2-10 dnů. K hlavním příznakům patří průjem, krev ve stolici, nechutenství, zvracení, horečka, podchlazení, slabost, apatie, ale můžeme se setkat i s velmi rychlým průběhem, kdy zvíře náhle uhyne bez dalších projevů.

Kromě poškození střeva proniká virus i do kostní dřeně, kde zabraňuje tvorbu krvinek- dochází k panleukopenii – tedy úbytku bílých krvinek, které jsou důležitou součástí imunitního systému. Takový jedinec potom není schopen bojovat proti dalším infekcím.

Postižené kočky často současně postihují i střevní parazité (např. škrkavky, tasemnice, giardie), zhoršující průběh nemoci.

 Průběh záleží na stavu zvířete a zejména množství protilátek.

Pokud se nakazí plod v době gravidity od matky, může dojít k potratu, nebo přeživší koťata vykazují virem poškození centra rovnováhy v mozku, tzv. cerebelární hypoplazii, projevující se nekoordinovanou chůzí. Takový stav je neléčitelný.

Video kotě s cerebelární hypoplazií

Diagnostika

Pokud je podezření na panleukopenii, je možné v ordinaci udělat rychlý test z trusu (stojí pár stovek a výsledky jsou do několika málo minut). Tento test však není stoprocentní a pokud nám dá negativní výsledek, nemůžeme se na něj s jistotou spolehnout. Dalším krokem bývá vyšetření krve, ve které vidíme typickou panleukopenii – tedy úbytek bílých krvinek, případně specializovanější vyšetření trusu v laboratoři, které odhalí přítomnost viru ( to však trvá několik dní).

Test na parvovirózu, bežně dostupný ve veterinárních ambulancích. Jedna modrá tečka znamená negativní, dvě tečky jako na obrázku značí pozitivní výsledek.  (Zdroj: Anna Šrenková)

Léčba panleukopenie

Panleukopenie představuje u koček život ohrožující stav a vyžaduje intenzivní léčbu a hospitalizaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o virus, žádný cílený efektivní lék není. Léčba spočívá v infuzní terapii, výživě – často pomocí sondy, aplikaci přípravků proti nevolnosti a antibiotik. Antibiotika sice nebojují přímo proti samotnému viru, ale snižují riziko přestupu bakterií přes poškozené střevo – pokud k takovému stavu dojde, zvíře umírá na sepsi (otravu krve).  Léčbu jde doplnit o látky stimulující kostní dřeň k tvorbě bílých krvinek.

I přes včasnou hospitalizaci a léčbu dochází přibližně v 50% případů k úhynu.

Může se nakazit člověk nebo pes panleukopenií?

Člověk ani pes se nenakazí, oba však mohou přenést virus na oblečení, rukou, packách nebo v srsti.

Prevence

Základem preventivních opatření je vakcinace. Velmi důležitá jsou opatření ve vícepočetných chovech, kde se virus může šířit velmi rychle a vést k úhynu většího počtu zvířat. V případě, že se vyskytnou příznaky panleukopenie u jedné kočky, je potřeba ji co nejdříve izolovat od ostatních a dodržovat hygienu, aby nedošlo k přenosu viru prostřednictvím osob.

Po prodělání infekce je nezbytné zvíře alespoň 2 měsíce izolovat od neočkovaných zvířat, protože bude stále docházet k vylučování.

Pro desinfekci prostředí je vhodné použít savo, textilie vyhodit či převařit.