Odběr a vyšetření mozkomíšního moku
Obsah článku
Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com
Mozkomíšní mok (též liquor) je tekutina tvořená uvnitř mozku v mozkových komorách a obklopující nervový systém, chrání a vyživuje mozek a míchu. Jedná se o čirou bezbarvou tekutinu, která na rozdíl od krve neobsahuje červené krvinky. S krví komunikuje pouze omezeně, což je důvod, proč se nám v základním vyšetření krve nemusí např. zánět mozku projevit zvýšeným počtem bílých krvinek.
Kdy vyšetřujeme mozkomíšní mok?
U pacientů, u kterých na základě projevů a neurologického vyšetření předpokládáme onemocnění centrálního nervového systému, např. zánět mozku (bakteriální, virový, plísňový), nádorový proces, nezbytný je i při diagnostice epilepsie.
Jak probíhá odběr?
Nezbytná podmínka je, aby se zvíře během odběru nehýbalo, což je důvod pro celkovou anestezii. Odběr se provádí pomocí speciální jehly z páteřního kanálu. Nejčastěji se získává z oblasti zátylku, tedy mezi lebkou a prvním krční obratlem, nebo z oblasti bederní páteře. Dané místo je potřeba oholit a vydesinfikovat. Celý proces trvá několik minut, odebírá se množství kolem 1 ml.
Komplikace
Toto vyšetření představuje naprosto minimální rizika za předpokladu, že jej vykonává zkušený lékař (neurolog). Zřídka může dojít ke krvácení, či poškození nervů. V některých případech je odběr mozkomíšního moku kontraindikován (např. zvýšený intrakraniální tlak)– z tohoto důvodu mu standardně předchází vyšetření magnetickou rezonancí. Tato vyšetření se v neurologické diagnostice vzájemně doplňují, v žádném případě jedno nenahrazuje druhé.
Jak se mozkomíšní mok vyšetřuje?
V moku se stanovuje množství bílkovin a buněk – fyziologicky jich obsahuje velmi málo. Pod mikroskopem jsme schopni počet buněk odhadnout a zároveň určit jejích původ. Dále lze v některých případech zaslat do laboratoře pro stanovení např. infekčních původců (neospora, toxoplasma, klíšťová encefalitida, psinka, FIP).