Dermatitida u psa: zánět kůže

Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com

Co je dermatitida? Jak vznikne zánět kůže u psa?

Dermatitida je obecný pojem označující zánětlivé onemocnění kůže. Změny mohou být pouze povrchová nebo mohou zasahovat do hlubší vrstvy kůže. Existuje celá řada příčin vzniku zánětu kůže, mezi nejčastější řadíme: parazity (blechy, demodex, svrab), alergie, sekundární infekce kůže bakteriemi a kvasinkami v důsledku jejího poranění a poškození, popáleniny. Dermatitida může provázet i celková onemocnění jako například Cushingův syndrom nebo snížená funkce štítné žlázy. Nejčastějším typem dermatitidy u psa je tzv. atopická dermatitis a tzv. hot spot.

Projevy dermatitidy

Jsou velmi různorodé: pupínky, puchýřky, kopřivka, zčervenání, často se objevuje svědivost, ulámaná srst, ztráta srsti. Poté, co se pes škrábe a vykusuje, se kůže ještě více poruší a stane se živnou půdou pro bakterie a kvasinky. Touto sekundární infekcí může dojít ke změně vzhledu: krváceniny, vznik krust, zápach, hnisavý výtok, v chronické fázi dojde ke zhrubnutí kůže a jejímu ztmavnutí.

Léčba dermatitidy, první pomoc

Pokud se u psa nebo kočky objeví nějaká kožní změna, je v prvé řadě potřeba zabránit jejímu škrábání a kousání. K tomu postačí límec, který si můžete vyrobit i doma.

Léčba se odvíjí od vyvolávající příčiny. Někdy stačí postižené místo oholit a vydesinfikovat, jindy se diagnostika protáhne i prodraží (krevní testy, kultivace, eliminační dieta).

Atopická dermatitis: ekzém u psa

V lidské medicíně se označuje jako neurodermitis nebo atopický ekzém. Jedná se o chronické onemocnění kůže provázené zánětem a svěděním. Jedná se multifaktoriální onemocnění, u kterého hraje vliv genetika (dědičnost) a různé alergeny. Některá plemena jsou postižena častěji: francouzský buldoček, anglický buldog, šarpej, kokršpaněl, labrador.

Projev atopické dermatitidy

Postiženi jsou nejčastěji mladí psi: od 6 měsíců do 3 let věku. Hlavním projevem jsou výše popisované kožní změny a výrazná svědivost. Postižena je zejména kůže pysků, uši a packy – především pozorujeme změny v meziprstí. Příznaky mohou být přítomny stále nebo se objevovat jen v určité roční období.

Diagnostika

Diagnostika bazíruje na anamnestických údajích a vyloučení jiných příčin pro kožní změny – např. parazitů. Kožním seškrabem se může vyloučit demodex nebo svrab, případně sekundární bakteriální a kvasinkovou infekci. Další metodou jsou krevní, případně intradermální alergologické testy. Pro stanovení potravní alergie je nejvhodnější provedení eliminační diety, protože krevní testy jsou nespolehlivé.

Léčba atopické dermatitidy

1. Vyhnout se alergenu: např. u alergie na roztoče je to pravidelný úklid a desinfekce bytu, častější praní, odstranění koberců z domácnosti.

2. Vhodná dieta: u alergiků na krmivo není vhodné experimentovat a podávat pamlsky, či zbytky od stolu. Přidáním nenasycených mastných kyselin do jídla dosáhneme posílení kožní bariéry.

3. Pravidelné odblešení: pacienti s atopickou dermatitidou jsou velmi citliví k bleším slinám. Co se týče volby přípravku, je potřeba využít ne takové, kdy se blecha musí nejprve napít (např. Bravecto).

4. Desenzibilizace je zdlouhavá a finančně náročná možnost, která přinese cca u 60% pacientů zlepšení teprve po několikaměsíční aplikaci.

5. Lokální ošetření kůže pomocí desinfekčních šampónů, sprejů či ubrousků.

6. Lidská antihistaminika (léky na alergii) nejsou registrovány pro psy, navíc jejich testováním se nedosáhlo žádných kloudných výsledků.

7. Léky snižující svědivost: kortikosteroidy, cyklosporin. Vzhledem k velkému množství nežádoucích účinků kortikosteroidů, je nyní trend použít novější přípravky jako Apoquel, případně novinkou Cytopoint, který se aplikuje 1x za měsíc.

O optimální terapii pro vašeho psa musí rozhodnout ošetřující dermatolog. Není vhodné dávat antibiotika naslepo – hrozí vznik bakteriální rezistence.

Většina pacientů s atopickou dermatitidou se úplně nevyléčí, ale za úspěch je potřeba považovat i zlepšení stavu. Léčba bývá často finančně i časově náročná.