Rizika nevyvážené stravy u štěňat
Obsah článku
Zdroj úvodního obrázku: elements.envato.com
Správná výživa je velmi důležitým aspektem péče o štěňata, zejména pak u štěňat velkých plemen (váha dospělého psa nad 25 kg), kde nevhodná strava může způsobit vážné zdravotní problémy. Bez ohledu na typ krmení (komerční dieta, BARF aj.), který jste pro vaše štěně zvolili, je zásadní, aby strava vašeho nového člena rodiny byla vyvážená a kvalitní. Z hlediska rozvoje onemocnění pohybového aparátu jsou nejvýznamnějšími složkami potravy obsah energie, vápník, fosfor a vzájemný poměr těchto dvou prvků.
Proč štěňátku nedopřát, co hrdlo ráčí?
Nadměrný přísun energie u mladých zvířat, na rozdíl od dospělých psů, nevede k podstatnému zvýšení tukových zásob, ale spíše ke zrychlení jejich růstu. Zrychlené zvyšování váhy v důsledku rychlejšího růstu způsobí přetížení kostí, které v této době ještě nejsou plně vyvinuty, což následně může vést k rozvoji onemocnění jako osteochondróza, dysplazie kyčelního kloubu, panosteitida aj. Je třeba mít na paměti, že jako zdroj energie slouží nejen tuky, ale také sacharidy či protein. Pro štěňata tedy není vhodný neomezený přístup k potravě, ale naopak je potřeba dávku krmiva přesně odměřit a nedoplňovat ji dalšími zdroji energie (zbytky lidského jídla, velké množství pamlsků apod.). Konečná velikost zvířete v dospělosti je dána geneticky, tudíž adekvátní nebo mírně snížený příjem energie vede pouze ke zpomalení růstu a tím menší zátěži kostry bez vlivu na výslednou velikost zvířete. Pokud byl růst zpomalen např. v důsledku krátkodobé nemoci, není nutné poté štěněti přilepšovat z obavy, že by nedorostlo řádné velikosti. Štěně vše dožene i při normální krmné dávce v následujícím období.
Konečná velikost zvířete v dospělosti je dána geneticky, tudíž adekvátní nebo mírně snížený příjem energie vede pouze ke zpomalení růstu a tím menší zátěži kostry bez vlivu na výslednou velikost zvířete.
Jak je to s minerály?
Vápník je další významnou složkou potravy štěněte. Škodlivý může být jak jeho nedostatek, tak také jeho nadbytek. Pokud je v krmivu nižší obsah vápníku, jsou kosti příliš měkké a dochází k jejich deformaci či zlomeninám. Naopak nadbytek vápníku způsobuje zvýšenou mineralizaci kostí (ukládání minerálních látek v kosti), narušení osifikace chrupavky (přeměnu chrupavky v kostní tkáň) a zrání kosti. Až do 6 měsíců věku nejsou štěňata schopna regulovat vstřebávání vápníků ze střeva, a příjem vápníku je tak odvislý od jeho množství v krmivu. Podstatné je nejen zastoupení vápníku v krmivu, ale také jeho poměr s fosforem, který by u velkých plemen neměl překročit 1,5:1. Velmi rizikové je z tohoto pohledu zkrmování pouze čistého masa, neboť čisté maso obsahuje více fosforu a méně vápníku.
K vyvážené stravě, která obsahuje doporučované množství vápníku a fosforu, bychom tedy neměli podávat žádné další doplňky stravy s těmito minerály.
Co hrozí, když stravu nebudeme hlídat?
Některá onemocnění pohybového aparátu jsou podmíněna geneticky např. osteochondróza, DKK či DLK, a pejsek tedy zdědí vlohy pro rozvoj tohoto onemocnění od svých rodičů. Obvykle se však jedná o onemocnění multifaktoriální, kdy závisí na mnoha různých faktorech, zda dojde k rozvoji onemocnění nebo ne, případně do jaké míry se onemocnění projeví. Jedním z nezanedbatelných faktorů je právě strava, a proto je velmi důležité výživě štěňat věnovat pozornost.
Osteochondróza
Při osteochondróze dochází k narušení osifikace chrupavky v důsledku abnormálního zrání chondrocytů (buněk tvořících chrupavku). Chrupavka na kloubních plochách zesílí a není dostatečně spojena s pod ní ležící kostí, čímž se naruší její zásobení živinami a dochází k jejímu odumření. Část takto narušené chrupavky se pak může oddělit, způsobovat bolestivost kloubu a později také artrózu, tedy degenerativní změny. Stav, kdy dojde k oddělení části chrupavky, nazýváme disekující osteochondrózou.
Onemocnění se obvykle projevuje mezi 5. a 9. měsícem stáří. Mezi příznaky patří bolestivost kloubu, pomalu se zhoršující kulhání, které je horší po zátěži, neochota k pohybu a otok postiženého kloubu.
Dysplazie loketního kloubu (DLK)
Dysplazie loketního kloubu označuje abnormální vývoj loketního kloubu, který může později vést k rozvoji osteoartrózy, tedy degenerativních změn v kloubu. Zahrnuje několik abnormálních procesů, které se mohou vyskytovat společně nebo samostatně.
Většinou se příznaky objevují ve věku 4-10 měsíců. Na pejskovi postiženém dysplazií můžeme pozorovat různý stupeň kulhání, bolestivost či otok lokte. Pokud jsou však postiženy oba lokty, nemusí být kulhání viditelné a pes může vykazovat pouze neochotu k pohybu. Postupně dochází k úbytku svaloviny na postižené končetině, jelikož pes končetinu méně zatěžuje ve snaze omezit bolest.
Dysplazie kyčelního kloubu (DKK)
Dysplazie kyčelního kloubu je způsobena abnormálním vývojem kyčelního kloubu. Dochází ke zvýšení volnosti kyčelního kloubu, kdy hlavice kosti stehenní není pevně fixována v kloubní jamce. V důsledku toho dochází k částečnému vyskakování kosti stehenní z jamky a následnému rozvoji degenerativních změn.
Mezi příznaky patří mírné, střední až těžké kulhání, které se zhoršuje po zátěži, při běhu odrážení oběma nohama současně (bunny hopping), snížený rozsah pohyblivosti kloubu a ztuhlost. Psi mohou mít problém s aktivitami, při kterých dochází k vyšší zátěži kyčelního kloubu, jako je chůze po schodech nebo skákání do auta.
Panosteitis
Jedná se o generalizovaný zánět dlouhých kostí postihující především kost pažní, vřetenní, loketní, stehenní a holenní. Přesná příčina onemocnění není dosud známa. Avšak k jejímu rozvoji přispívá nadbytek energie nebo vápníku ve stravě.
Pro panosteitidu je typické náhle vznikající mírné až silné kulhání, které se „přesouvá“ z končetiny na končetinu. Tato změna v kulhání většinou probíhá ve 2-3týdenních intervalech s krátkými přestávkami. Mezi další možné příznaky patří nechutenství, hubnutí, mírná horečka či úbytek svaloviny. Příznaky se objevují ve stáří 5 až 12 měsíců.
Sekundární nutriční hyperparatyreóza
Sekundární nutriční hyperparatyreóza, někdy také nazývána jako paper bone disease nebo all meat syndrom, je vyvolána nedostatkem vápníku nebo nadbytkem fosforu, kdy je obrácen poměr vápníku a fosforu v potravě. Tento stav navodí zvýšené vylučování parathormonu, který způsobí vyplavení vápníku z kostí, čímž dojde ke zvýšení jejich křehkosti.
Onemocnění se projevuje neochotou k pohybu, kulháním, bolestivostí při pohmatu kostí, deformitami kostí a vznikem zlomenin. Mohou se objevit tzv. kompresní zlomeniny obratlů, kdy v důsledku zvýšené křehkosti obratel praská a zbortí se do sebe, při čemž může dojít k poškození míchy.
Doporučené zastoupení jednotlivých složek krmiva
| Složka krmiva | Doporučené množství |
| Energie (ME) | 3,2-4,1 kcal/g |
| Tuk | 8,5-17 % |
| Vápník | 0,8-1,2 % |
| Fosfor | pro udržení poměru s vápníkem |
| Poměr Ca/P | 1,1-2:1 |
(Hand et al., 2010)
Zdroje:
https://www.ivis.org/library/encyclopedia-of-canine-clinical-nutrition/developmental-orthopedic-diseases-associated
https://www.fortify.cz/clanek/24-moznosti-ovlivneni-zdravi-pohyboveho-aparatu-ve-vyzive-mvdr-eva-stercova-ph-d/
SVOBODA, Miroslav. Nemoci psa a kočky. Brno: Noviko, 2001.
